Muzikál

 

Muzikál je syntetický dramatický žánr, který spojuje hlavně hudbu a tanec s literaturou. Vznikl v USA z různorodých kořenů. Významnou roli zde sehrála opereta (v níž se střídá mluvené slovo se zpěvem), ale také singspiel („zpěvohra“ – žánr opery) nebo revue (zábavní show složená z hudebních a tanečních výstupů).

 

Slovo muzikál má více významů. může označovat též muzikálový film (tj. filmovou adaptaci muzikálu coby dramatického díla) anebo divadelní inscenaci muzikálu, případně též muzikálové divadlo jako druh divadla (vedle činohry, opery a baletu). Všechny tyto významy slova muzikál je nutno rozlišovat.

 

O muzikálových hercích platí, že musí být dobří činoherci, zpěváci i tanečníci zároveň. Muzikál může být celozpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo. Stejně tak může být muzikál celotančený (vznikla i představení, jež se více blíží baletu) nebo v něm nemusí být balet obsažen vůbec.

Historie:

Za vůbec první muzikál je označován „Show boat“ (Loď komediantů) z roku 1927, která je považována za milník v historii muzikálů. Vznikla v New Yorku a měl velký úspěch, díky němuž mnoho autorů nelenilo a dalo se do práce. Takže od 30. let až do dnešní doby vzniklo mnoho a mnoho muzikálů.

 

Hudební ráz muzikálu byl hodně ovlivňován jazzem, klasickou, rockem i moderním pop music. Nejdůležitějším místem byla pro muzikál newyorská Brodway a její divadla.

 

Slavné světové muzikály: (Jesus Christ superstar,…)

Většina celosvětově proslulých muzikálů měla premiéru na Broadwayi. V tzv. zlaté éře muzikálu (od 40. do 60. let 20. století) vznikla řada dodnes populárních děl. K jeho obrovskému boomu přispěli hudební géniové jako George Gershwin, Jerome Kern, Irving Berlin, Cole Porter a Richard Rodgers. Od 60. let se objevují konkurence schopná díla rovněž v Londýně, první vlaštovkou byl Oliver! Lionela Barta. Dnes je tvorba těchto dvou metropolí více méně vyrovnaná. Ojediněle vyprodukovala kvalitou a popularitou srovnatelná představení rovněž Francie a Německo. V Evropě převzaly americké muzikály vedoucí úlohu po druhé světové válce.

České muzikály:

Hudební a divadelní vědci obvykle označují za jediný muzikál srovnatelný kvalitou se zahraniční muzikálovou produkcí filmový muzikál Starci na chmelu. Do roku 1989 však vznikla celá řada tzv. hudebních komedií, ve kterých se nejen zpívá, ale i tančí. Některé z nich se staly doslova kultem a jejich písně jsou dodnes velmi populární. Od 90. let byly v Česku více produkovány zahraniční i původní muzikály, jednalo se často o divácky úspěšná díla. Ta se však velmi liší svojí kvalitou. Především jsou jasně patrné velké rozdíly mezi původními muzikály, které vznikají na stálých divadelních scénách po celém Česku. V městských a oblastních divadlech bývají muzikálové produkce kvalitnější, většinou se obejdou bez mediální podpory a jsou do nich obvykle obsazováni stálí herci jednotlivých divadelních souborů. Na rozdíl od toho vznikla v Česku i řada čistě komerčních muzikálů, které sází na bohatou výpravu a obsazování známých tváří a rozsáhlou mediální kampaň, avšak jejich kvalita bývá často problematická. Mezi komerčně nejúspěšnější české muzikály patří Dracula, Monte Cristo, Tři mušketýři nebo například Kleopatra.