Nonart
Artificiální hudba (AH):
- z lat. „ars“ = umění
- složitější, prokomponovaná, má své umělecké a estetické hodnoty, klade si nadčasové cíle (upřednostňuje umělecké funkce na úkor jiných př. relaxačních, tanečních, dekorativní….)
- zamyslíme-li se však nad tím, jaké fce plnila např. hudba taneční v době gotické, k čemu sloužily kasace, divertimenta či serenády v dobách Mozartových (př. Malá noční hudba) nebo za jakým účelem byla napsána Vodní hudba či Hudba ke královskému ohňostroji = v době svého vzniku užívány př. jako doprovod hostin, oslav apod.
- klade na posluchače vyšší nároky, vyžaduje hlubší soustředěnost a jistou posluchačskou zkušenost
- je spojená s institualizací (školy, koncertní síně…)
- hovorově označována jako hudba „vážná“, umělecká
Nonartificiální hudba (NAH):
- termín vytvořen záporem z pojmu AH
- jde o hudbu „jinou než artificiální“ – estetická a etická hodnota není vyloučena, primární jsou však zpravidla jiné fce (zábavní, komunikativní, relaxační, taneční…)
- nelze NAH chápat a překládat jako „neuměleckou hudbu“
- historicky starší je „nonartificialita“ – spjatost hudby s magií a kultem
- celá sféra bývá členěna do 3 okruhů:
a) moderní populární hudba
b) aktualizovaný hudební folklór
c) společenský zpěv
- je hudba, která si neklade vyšší, umělecké ambice
- zpravidla je oslabena originalita
- důležitou úlohu hraje interpret (autor hudby i textu v jedné osobě)
- hudba mívá často zbožní charakter (podřizuje se zákonům nabícky x poptávky)
- určitý žánr se stává jakýmsi názorem urč. sociální skupiny či generace (odráží její životní názor)
Vývoj moderní populární hudby – přehled:
1) konec 19. století až konec první světové války – doba „předjazzová“ a počátky jazzu (spirituály, raná blues, minstrelská představní, jazzové tance, hudba v New Orleans, marching jazz a klasický jazz)
2) 20. léta – jazzový věk (chicagský styl, boogie woogie, symfonický jazz)
3) 30. léta – swing
4) 40. léta – éra zpěváckých hvězd, bop, rhytm and blues, country and western
5) 50. léta – rokenrol
6) 60. léta – britský rock, folkové hnutí, další směry
7) 70. a 80. léta – rockové odnože, disco, rap a hiphop, world music a další směry
8) 90. léta a přelom 20. a 21. století – taneční elektronická hudba a další styly a žánry (grunge, revival muzikálové tvorby apod.)
KOŘENY JAZZU
- 1492 objevena Amerika a o něco později nastala i její kolonizace (zejména v severní části Ameriky brzy začaly chybět pracovní síly (původní obyvatelé Indiáni špatně snášeli těžkou práci například v lomech – proto se bílí kolonizátoři rozhodli hledat „pracovníky“ jinde)
- z Afriky se dovážely do Nového světa v podpalubí černí obyvatelé – mnoho jich zahynulo již po cestě
- v Americe na poměrně dlouhou dobu bylo vzkříšeno otrokářství (zrušeno až v roce 1863 prezidentem Abrahamem Lincolnem)
- černoši si s sebou vedle vzpomínek na svoji zemi přiváželi také svoje zvyky a obřady a také svou hudbu, zpěv a tanec (zcela odlišná podoba oproti hudbě Evropské)
- africká lidová hudba: především výrazný rytmus, jehož základem je současné zaznívání několika rytmických pásem, která jsou vůči sobě posunutá = tzv. polyrytmus
- melodie černošských písní tvořilo často několik ostře rytmizovaných tónů, které se opakují = později označení pro melodicko-rytmické motivky riffy
- mnohé písně vystavěny na principu zvolání a odpovědi
- při zpěvu se mohlo šeptat, křičet, rvát, vrčet, chrčet, „mluvit“ – důležitá hlavně osobitost sdělení (toto později převzali i jazzoví hráči a interpreti, často také rytmizují své skladby tak, že se to nedá zapsat obvyklým způsobem = důležitá je osobitost sdělení)
- Afričané se museli novému životu v Americe přizpůsobit, začaly se rodit první písničky: UKOLÉBAVKY, PRACOVNÍ PÍSNĚ (worksongs), v neděli černoši navštěvovali křesťanské bohoslužby – vznikaly duchovní sborové černošské písně SPIRITUÁLY
ČERNOŠSKÉ BLUES
- patrně se vyvinulo z halekaček ještě z dob otroctví, písně veskrze světské, spíš pomalejší tempo
- zpěvák se snažil vyzpívat ze všech trablů, které mu přinášel život člověka sice svobodného, ale bez základních lidských práv
- zvláštní melodika, používali tónové řady, kdy 3. a 7. stupeň má durovou i mollovou podobu (tzv. blue tóny
- později se ustálilo bluesové schéma, tzv. bluesová dvanáctka (T, T, T, T7, S, S, T, T, D7, S7, T, T)
- podobné schéma se používá pro boogie woogie nebo rokenrol – slouží jako základ pro improvizaci
- improvizace tvoří základ pro jazzovou hudbu
MINSTRELSKÁ PŘEDSTAVENÍ
- písně inspirované černošským blues se brzy začínají zpívat na scénách kabaretů či varieté, kde je předváděli často i jako parodii bílí obyvatelé
- oblíbené banjo, ostré rytmické melodie a nepravidelné frázování – tzv. synkopy
RAGTIME
- styl hry na banjo brzy převzali hráči na piano – levá ruka drží naprosto pravidelný rytmus, pravá pak rytmus melodie co nejvíce rytmicky „drobí“
- hl. představitel: Scott Joplin
- původně skladby určené výhradně pro klavír, vyžadovalo hudební proškolení – skladatelé R. byli na své vzdělání patřičně hrdí
- později ragtimy přebírají také dechovky nebo salonní kapely (tzv. šramly)
PŘELOM 19. a 20. stol.
- černoši se dostávají do měst, seznamují se zde s dalšími hudebními nástroji (např. s dechovými – z vojenských kapel)
- město NEW ORLEANS – první centrum jazzové hudby, z kombinace ragtimů, dechovky a dalších zmíněných hudebních vlivů vzniká POCHODOVÝ JAZZ, brzy plní funkci taneční hudby
- složení kapely: trubka, klarinet a tombon, rytmika: bicí, tuba a banjo
- později místo tuby a banja kontrabas, kytara a piano a tak se zrodil KLASICKÝ JAZZ
KLASICKÝ JAZZ
- trubka hraje melodii, klarinet má figury ve vyšším rejstříku a trombon to vše svým hlubším hlasem doplňuje
- nejprve všichni tři hudebníci zahrají melodii písně (= téma) a pak se jeden po druhém střídají ve svých sólech (=chorusech), kde improvizačně obměňují melodii a nakonec se v posledním chorusu zase sejdou při společné improvizaci
- představitelé: Joe „King“ Oliver, Louis Armstrong
- v roce 1917 vstoupily USA do 1. světové války – z New Orleansu se stává válečné překladiště, hudebníci nacházejí uplatnění na parnících plujících po řece Mississippi – centrum jazzu se přesouvá do Chicaga
CHICAGO
- jazz začínají napodobovat také běloši – první nahrávka jazzu bílými hudebníky pořídila skupina The Original Dixie Land Jass Band (slovo dixieland se dodnes užívá jako označení pro jakoukoli bílou kapelu hrající klasický jazz)
- původní trojhlas (trubka, klarinet, trombon) se časem rozšířil o saxofon na čtyřhlas – hra ve čtyřčlennéskupině vyžadovala lepší souhru – proto se začala dělat hudební aranžmá (= zapisování melodie do not), později ještě zdvojování melodických nástrojů
NEW YORK
- vedle Chicaga také nabývá na významu město New York – zejména čtvrť Harlem, černoši se sem začínají stěhovat po roce 1917, kdy na Jihu ubývají v důsledku 1. světové války pracovní příležitosti
- velké město, velké zábavní podniky = mnoho pracovních příležitostí pro hudebníky, vyžádalo si větší orchestry
- jazz ovlivnil snad všechny druhy umění 20. století (poezii, divadlo, film, výtvarné umění), ale hlavně hudbu
- lidová hudba černých Američanů a jazz se promítají i do současné populární hudby a rocku, které výrazně ovlivňují svým rytmem, melodií a prakticky všemi prvky
- bez hudby amerických černochů by vypadala moderní populární hudba 20. stol. zcela odlišně!!!
30. a 40. léta aneb SWING a nejen on
- 1929 tzv. černý pátek (Newyorská burza), po něm následovala hospodářská krize, muzikanti přišli rázem o práci, na zábavu nebyly peníze ani nálada
- lidé začali poslouchat rozhlas, nových stanic přibývalo, v rozhlase nacházejí uplatnění nejvšestrannější jazzoví hudebníci (ale skladby, které zde hráli, neměly s jazzem moc společného)
- po večerech pro muzikanty velice atraktivní hraní v malých klubech, tzv. jam sessiones
- ve 30. letech 20.stol. se rodí nový hudební styl SWING
- BIG BANDY tvoří základ pro swingovou hudbu
- nejrůznější složení, obvyklé: 4 trubky, 4 trombony, 5 saxofonů a rytmika (bicí, basa, kytara a piano) + zpěváci a dirigent
- dechaři hráli v sekcích, což vyžadovalo dokonalou souhru, ladění a frázování
- 1933 došlo k oživení zábavního průmyslu a lidé se začali opět bavit
- 1938 se uskutečnil v New Yorku swingový karneval, na kterém tančilo 2500 tanečníků – swing se stává masovou záležitostí
- v čele nejslavnějších swingových kapel stáli: Duke Ellington, Count Basie, Benny Goodman
- zpěváci swingu: Billie Holiday, Bing Crosby, Frank Sinatra, Ella Fitzgerald
Vývoj české nonartificiální hudby
1.polovina 19.století
- začátek 19. století – doba národního obrození (tehdy se mnoho lidí stěhovalo z venkova do města, s sebou si kromě jiného přinášeli i písně, které znali) – tak se postupně stávají české lidové písně i součástí „pěveckého repertoáru“ mnohých měšťanů
- vznikají také společenské písně (často s vlasteneckými texty)
- později se objevuje polka – český tanec
2. polovina 19. století
- bohatě se rozvíjející společenský sborový zpěv
- hrají se první operety
- začínají vznikat první dechovky (nejvýraznější osobností dechovky té doby je František Kmoch)
přelom 19. a 20. století
- šantán = kavárna se zpěvem (lidé začínají vyhledávat podniky tohoto typu), často písně s kritickým obsahem (tzv. kuplety)
- vznikají také dělnické písně
- oblíbené kabarety a písně v nich zpívané
- osobnost Karla Hašlera
- jeho tvorba někdy též označována jako městský folklor (př. skladba Po starých zámeckých schodech)
po vzniku samostatného Československa v roce 1918
- lidé často jezdící do přírody, tzv. trampové zpívají vlastní romantické písně
- české operety – velmi oblíbené
Jazz a swing v české hudbě
JAZZ (obecně):
- svébytný hudební žánr, který vznikl původně z lidové hudby černých Američanů (za kořeny jazzu jsou považovány: spirituály,b lues, pracovní písně…)
- dnes je jazz rozšířený po celém světě, vstřebává do sebe i podněty z kultur různých národů
- zásadně ovlivnil veškerou populární hudbu
SWING (obecně):
- jednou z fází jazzu
- nejslavnější v době 30.tých let
- spojen s velkými kapelami (tzv. bigbandy), hrajícími dokonale propracovaná aranžmá
- ve 30. tých letech v podstatě tanečná hudba, přispěl k rozvoji hudebního průmyslu
JAZZ U NÁS:
- poprvé termín jazz užit v názvu skladby Otakara Samka Wentery v roce 1919 (tato skladba ale neměla s jazzem v podstatě nic společného – v té době termín jazz u nás užíván pro hudbu jakéhokoliv orchestru, který měl soupravu bicích nástrojů)
- u nás povědomí o jazzu ještě ve 20. letech velmi kusé
- mladí avantgardní umělci začínají jezdit do Paříže – zde se začali setkávat s jazzem
- v roce 1928 vydal Emil František Burian knihu JAZZ (byla to první česká a jedna z prvních evropských publikací pojednávajících o jazzu)
- 1936 vznikl v Praze Gramoklub – zde založen jazzový orchestr Gramoklubu (mezi zpěváky patřil také E. F. Burian), v gramoklubu řada osobností jazzové hudby
R. A. Dvorský (1899 – 1966)
- kapelník a hudební vydavatel, pianista, zpěvák kabaretu Červená sedma
- v letech 1926 – 29 vedl vlastní orchestr Melody Makers, od roku 1929 Melody Boys a od poloviny 30. let Orchestr R. A. Dvorského
Jaroslav Ježek (1906 – 1942)
- nejvýraznější osobnost jazzu u nás, někdy jeho tvorba označována jako raný český swing
- narodil se v Praze na Žižkově, od narození takřka slepý, po špatně léčeném zánětu středního ucha nedoslýchavý
- 6 let v ústavu pro děti s vadami zraku
- poté se hlásil na pražskou konzervatoř, byl přijat s výhradou, že mu nebudou poskytovány žádné úlevy oproti běžnému studiu
- absolvoval konzervatoř jako klavírista i jako skladatel (mezi jeho učitele patřil i např. J. Suk)
- po absolutoriu rok v Paříži (setkání s jazzem), po návratu do vlasti se setkal s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem
- od roku 1929 kapelníkem orchestru Osvobozeného divadla (zprvu hráli česky otextované dobové a jazzem ovlivněné šlágry, postupem času začal Ježek komponovat a aranžovat vynikající divadelní písničky a scénickou hudbu, jeho orchestr vynikajícím tělesem
- 1938 Osvobozené divadlo na nátlak sílícího fašistického hnutí zavřeno, 1939 Ježek spolu s V. a W. odešli do USA, kde bohužel na začátku Nového roku 1942 J. Ježek umírá
písňová tvorba:
- David a Goliáš, Ezob a brabenec, Tmavomodrý svět, Svítá, Nebe na zemi, Šaty dělaj člověka, Život je jen náhoda
Filmy:
- Pudr a benzín, Svět patří nám, Hej rup, Peníze nebo život
Hudba k divadelním hrám:
- Těžká Barbora, Golem, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc
- Osvobozené divadlo často pracovalo s typem hudebního divadla tzv revue = hudební dovadlo, kde jsou řazena za sebou jednotlivá čísla (scénky, taneční i pěvecké výstupy, vstupy konferenciéra apod.) bez pevné dějové souvislosti, někdy však volný dějový rámec
- jako další příklad českého swingu můžeme uvést například Blue boys pod vedením Karla Vlacha, v Brně vznikl studentský orchestr Gustava Broma
- jazzem se nechala inspirovat řada skladatelů, kteří se s jazzovou hudbou seznámili především v Paříži, např.: Bohuslav Martinů, Ervín Schulhoff
- po nástupu fašismu se jazzová hudba stala nežádoucí jako hudba méněcenné rasy, po zákazu tanečních zábav (1941) se swingové písně dostaly na koncertní pódia (začaly plnit i poslechovou funkci, z toho plyne také zvýšení profesionálních nároků na hudbu)
- swingová hudba se objevila i v řadě filmů
- jazz obohatil naši hudbu o zcela nové prvky a inspiroval řadu výtvarníků, básníků, divadelníků či filmařů