Nonart
Artificiální hudba (AH):
- z lat. „ars“ = umění
- složitější, prokomponovaná, má své umělecké a estetické hodnoty, klade si nadčasové cíle (upřednostňuje umělecké funkce na úkor jiných př. relaxačních, tanečních, dekorativní….)
- zamyslíme-li se však nad tím, jaké fce plnila např. hudba taneční v době gotické, k čemu sloužily kasace, divertimenta či serenády v dobách Mozartových (př. Malá noční hudba) nebo za jakým účelem byla napsána Vodní hudba či Hudba ke královskému ohňostroji = v době svého vzniku užívány př. jako doprovod hostin, oslav apod.
- klade na posluchače vyšší nároky, vyžaduje hlubší soustředěnost a jistou posluchačskou zkušenost
- je spojená s institualizací (školy, koncertní síně…)
- hovorově označována jako hudba „vážná“, umělecká
Nonartificiální hudba (NAH):
- termín vytvořen záporem z pojmu AH
- jde o hudbu „jinou než artificiální“ – estetická a etická hodnota není vyloučena, primární jsou však zpravidla jiné fce (zábavní, komunikativní, relaxační, taneční…)
- nelze NAH chápat a překládat jako „neuměleckou hudbu“
- historicky starší je „nonartificialita“ – spjatost hudby s magií a kultem
- celá sféra bývá členěna do 3 okruhů:
a) moderní populární hudba
b) aktualizovaný hudební folklór
c) společenský zpěv
- je hudba, která si neklade vyšší, umělecké ambice
- zpravidla je oslabena originalita
- důležitou úlohu hraje interpret (autor hudby i textu v jedné osobě)
- hudba mívá často zbožní charakter (podřizuje se zákonům nabícky x poptávky)
- určitý žánr se stává jakýmsi názorem urč. sociální skupiny či generace (odráží její životní názor)
Vývoj české nonartificiální hudby
1.polovina 19.století
- začátek 19. století – doba národního obrození (tehdy se mnoho lidí stěhovalo z venkova do města, s sebou si kromě jiného přinášeli i písně, které znali) – tak se postupně stávají české lidové písně i součástí „pěveckého repertoáru“ mnohých měšťanů
- vznikají také společenské písně (často s vlasteneckými texty)
- později se objevuje polka – český tanec
2. polovina 19. století
- bohatě se rozvíjející společenský sborový zpěv
- hrají se první operety
- začínají vznikat první dechovky (nejvýraznější osobností dechovky té doby je František Kmoch)
přelom 19. a 20. století
- šantán = kavárna se zpěvem (lidé začínají vyhledávat podniky tohoto typu), často písně s kritickým obsahem (tzv. kuplety)
- vznikají také dělnické písně
- oblíbené kabarety a písně v nich zpívané
- osobnost Karla Hašlera
- jeho tvorba někdy též označována jako městský folklor (př. skladba Po starých zámeckých schodech)
po vzniku samostatného Československa v roce 1918
- lidé často jezdící do přírody, tzv. trampové zpívají vlastní romantické písně
- české operety – velmi oblíbené
Jazz a swing v české hudbě
JAZZ (obecně):
- svébytný hudební žánr, který vznikl původně z lidové hudby černých Američanů (za kořeny jazzu jsou považovány: spirituály,b lues, pracovní písně…)
- dnes je jazz rozšířený po celém světě, vstřebává do sebe i podněty z kultur různých národů
- zásadně ovlivnil veškerou populární hudbu
SWING (obecně):
- jednou z fází jazzu
- nejslavnější v době 30.tých let
- spojen s velkými kapelami (tzv. bigbandy), hrajícími dokonale propracovaná aranžmá
- ve 30. tých letech v podstatě tanečná hudba, přispěl k rozvoji hudebního průmyslu
JAZZ U NÁS:
- poprvé termín jazz užit v názvu skladby Otakara Samka Wentery v roce 1919 (tato skladba ale neměla s jazzem v podstatě nic společného – v té době termín jazz u nás užíván pro hudbu jakéhokoliv orchestru, který měl soupravu bicích nástrojů)
- u nás povědomí o jazzu ještě ve 20. letech velmi kusé
- mladí avantgardní umělci začínají jezdit do Paříže – zde se začali setkávat s jazzem
- v roce 1928 vydal Emil František Burian knihu JAZZ (byla to první česká a jedna z prvních evropských publikací pojednávajících o jazzu)
- 1936 vznikl v Praze Gramoklub – zde založen jazzový orchestr Gramoklubu (mezi zpěváky patřil také E. F. Burian), v gramoklubu řada osobností jazzové hudby
R. A. Dvorský (1899 – 1966)
- kapelník a hudební vydavatel, pianista, zpěvák kabaretu Červená sedma
- v letech 1926 – 29 vedl vlastní orchestr Melody Makers, od roku 1929 Melody Boys a od poloviny 30. let Orchestr R. A. Dvorského
Jaroslav Ježek (1906 – 1942)
- nejvýraznější osobnost jazzu u nás, někdy jeho tvorba označována jako raný český swing
- narodil se v Praze na Žižkově, od narození takřka slepý, po špatně léčeném zánětu středního ucha nedoslýchavý
- 6 let v ústavu pro děti s vadami zraku
- poté se hlásil na pražskou konzervatoř, byl přijat s výhradou, že mu nebudou poskytovány žádné úlevy oproti běžnému studiu
- absolvoval konzervatoř jako klavírista i jako skladatel (mezi jeho učitele patřil i např. J. Suk)
- po absolutoriu rok v Paříži (setkání s jazzem), po návratu do vlasti se setkal s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem
- od roku 1929 kapelníkem orchestru Osvobozeného divadla (zprvu hráli česky otextované dobové a jazzem ovlivněné šlágry, postupem času začal Ježek komponovat a aranžovat vynikající divadelní písničky a scénickou hudbu, jeho orchestr vynikajícím tělesem
- 1938 Osvobozené divadlo na nátlak sílícího fašistického hnutí zavřeno, 1939 Ježek spolu s V. a W. odešli do USA, kde bohužel na začátku Nového roku 1942 J. Ježek umírá
písňová tvorba:
- David a Goliáš, Ezob a brabenec, Tmavomodrý svět, Svítá, Nebe na zemi, Šaty dělaj člověka, Život je jen náhoda
Filmy:
- Pudr a benzín, Svět patří nám, Hej rup, Peníze nebo život
Hudba k divadelním hrám:
- Těžká Barbora, Golem, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc
- Osvobozené divadlo často pracovalo s typem hudebního divadla tzv revue = hudební dovadlo, kde jsou řazena za sebou jednotlivá čísla (scénky, taneční i pěvecké výstupy, vstupy konferenciéra apod.) bez pevné dějové souvislosti, někdy však volný dějový rámec
- jako další příklad českého swingu můžeme uvést například Blue boys pod vedením Karla Vlacha, v Brně vznikl studentský orchestr Gustava Broma
- jazzem se nechala inspirovat řada skladatelů, kteří se s jazzovou hudbou seznámili především v Paříži, např.: Bohuslav Martinů, Ervín Schulhoff
- po nástupu fašismu se jazzová hudba stala nežádoucí jako hudba méněcenné rasy, po zákazu tanečních zábav (1941) se swingové písně dostaly na koncertní pódia (začaly plnit i poslechovou funkci, z toho plyne také zvýšení profesionálních nároků na hudbu)
- swingová hudba se objevila i v řadě filmů
- jazz obohatil naši hudbu o zcela nové prvky a inspiroval řadu výtvarníků, básníků, divadelníků či filmařů