Nonart

 

Artificiální hudba (AH):

-          z lat. „ars“ = umění

-          složitější, prokomponovaná, má své umělecké a estetické hodnoty, klade si nadčasové cíle (upřednostňuje umělecké funkce na úkor jiných př. relaxačních, tanečních, dekorativní….)

-          zamyslíme-li se však nad tím, jaké fce plnila např. hudba taneční v době gotické, k čemu sloužily kasace, divertimenta či serenády v dobách Mozartových (př. Malá noční hudba) nebo za jakým účelem byla napsána Vodní hudba či Hudba ke královskému ohňostroji = v době svého vzniku užívány př. jako doprovod hostin, oslav apod.

-          klade na posluchače vyšší nároky, vyžaduje hlubší soustředěnost a jistou posluchačskou zkušenost

-          je spojená s institualizací (školy, koncertní síně…)

-          hovorově označována jako hudba „vážná“, umělecká

 

Nonartificiální hudba (NAH):

-          termín vytvořen záporem z pojmu AH

-          jde o hudbu „jinou než artificiální“ – estetická a etická hodnota není vyloučena, primární jsou však zpravidla jiné fce (zábavní, komunikativní, relaxační, taneční…)

-          nelze NAH chápat a překládat jako „neuměleckou hudbu“

-          historicky starší je „nonartificialita“ – spjatost hudby s magií a kultem

-          celá sféra bývá členěna do 3 okruhů:

                        a) moderní populární hudba                                      

                        b) aktualizovaný hudební folklór                              

                        c) společenský zpěv                                                       

-     je hudba, která si neklade vyšší, umělecké ambice

-          zpravidla je oslabena originalita

-          důležitou úlohu hraje interpret (autor hudby i textu v jedné osobě)

-          hudba mívá často zbožní charakter (podřizuje se zákonům nabícky x poptávky)

-          určitý žánr se stává jakýmsi názorem urč. sociální skupiny či generace (odráží její životní názor)

 

 

Vývoj české nonartificiální hudby

 

1.polovina 19.století

- začátek 19. století – doba národního obrození (tehdy se mnoho lidí stěhovalo z venkova do města, s sebou si kromě jiného přinášeli i písně, které znali) – tak se postupně stávají české lidové písně i součástí „pěveckého repertoáru“ mnohých měšťanů

- vznikají také společenské písně (často s vlasteneckými texty)

- později se objevuje polka – český tanec

2. polovina 19. století

- bohatě se rozvíjející společenský sborový zpěv

- hrají se první operety

- začínají vznikat první dechovky (nejvýraznější osobností dechovky té doby je František Kmoch)

přelom 19. a 20. století

- šantán = kavárna se zpěvem (lidé začínají vyhledávat podniky tohoto typu), často písně s kritickým obsahem (tzv. kuplety)

- vznikají také dělnické písně

- oblíbené kabarety a písně v nich zpívané

- osobnost Karla Hašlera

                - jeho tvorba někdy též označována jako městský folklor (př. skladba Po starých zámeckých    schodech)

po vzniku samostatného Československa v roce 1918

- lidé často jezdící do přírody, tzv. trampové zpívají vlastní romantické písně

- české operety – velmi oblíbené

 

 

Jazz a swing v české hudbě

JAZZ (obecně):

- svébytný hudební žánr, který vznikl původně z lidové hudby černých Američanů (za kořeny jazzu jsou považovány: spirituály,b lues, pracovní písně…)

- dnes je jazz rozšířený po celém světě, vstřebává do sebe i podněty z kultur různých národů

- zásadně ovlivnil veškerou populární hudbu

SWING (obecně):

- jednou z fází jazzu

- nejslavnější v době 30.tých let

- spojen s velkými kapelami (tzv. bigbandy), hrajícími dokonale propracovaná aranžmá

- ve 30. tých letech v podstatě tanečná hudba, přispěl k rozvoji hudebního průmyslu

 

JAZZ U NÁS:

- poprvé termín jazz užit v názvu skladby Otakara Samka Wentery v roce 1919 (tato skladba ale neměla s jazzem v podstatě nic společného – v té době termín jazz u nás užíván pro hudbu jakéhokoliv orchestru, který měl soupravu bicích nástrojů)

- u nás povědomí o jazzu ještě ve 20. letech velmi kusé

- mladí avantgardní umělci začínají jezdit do Paříže – zde se začali setkávat s jazzem

- v roce 1928 vydal Emil František Burian knihu  JAZZ (byla to první česká a jedna z prvních evropských publikací pojednávajících o jazzu)

- 1936 vznikl v Praze Gramoklub – zde založen jazzový orchestr Gramoklubu (mezi zpěváky patřil také E. F. Burian), v gramoklubu řada osobností jazzové hudby

R. A. Dvorský (1899 – 1966)

- kapelník a hudební vydavatel, pianista, zpěvák kabaretu Červená  sedma

- v letech 1926 – 29 vedl vlastní orchestr Melody Makers, od roku 1929 Melody Boys a od poloviny 30. let Orchestr R. A. Dvorského

Jaroslav Ježek (1906 – 1942)

- nejvýraznější osobnost jazzu u nás, někdy jeho tvorba označována jako raný český swing

- narodil se v Praze na Žižkově, od narození takřka slepý, po špatně léčeném zánětu středního ucha nedoslýchavý

- 6 let v ústavu pro děti s vadami zraku

- poté se hlásil na pražskou konzervatoř, byl přijat s výhradou, že mu nebudou poskytovány žádné úlevy oproti běžnému studiu

- absolvoval konzervatoř jako klavírista i jako skladatel (mezi jeho učitele patřil i např. J. Suk)

- po absolutoriu rok v Paříži (setkání s jazzem), po návratu do vlasti se setkal s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem

- od roku 1929 kapelníkem orchestru Osvobozeného divadla (zprvu hráli česky otextované dobové a jazzem ovlivněné šlágry, postupem času začal Ježek komponovat a aranžovat vynikající divadelní písničky a scénickou hudbu, jeho orchestr vynikajícím tělesem

- 1938 Osvobozené divadlo na nátlak sílícího fašistického hnutí zavřeno, 1939  Ježek spolu s V. a W. odešli do USA, kde bohužel na začátku Nového roku 1942 J. Ježek umírá

písňová tvorba:

- David a Goliáš, Ezob a brabenec, Tmavomodrý svět, Svítá, Nebe na zemi, Šaty dělaj člověka, Život je jen náhoda

Filmy:

- Pudr a benzín, Svět patří nám, Hej rup, Peníze nebo život

Hudba k divadelním  hrám:

- Těžká Barbora, Golem, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc

- Osvobozené divadlo často pracovalo s typem hudebního divadla tzv revue =  hudební  dovadlo, kde jsou řazena za sebou jednotlivá čísla (scénky, taneční i pěvecké výstupy, vstupy konferenciéra apod.) bez pevné dějové souvislosti, někdy však volný dějový rámec

 

- jako další příklad českého swingu můžeme uvést například Blue boys pod vedením Karla Vlacha, v Brně vznikl studentský orchestr Gustava Broma

 

- jazzem se nechala inspirovat řada skladatelů, kteří se s jazzovou hudbou seznámili především v Paříži, např.: Bohuslav Martinů, Ervín Schulhoff

- po nástupu fašismu se jazzová hudba stala nežádoucí jako hudba méněcenné rasy, po zákazu tanečních zábav (1941) se swingové písně dostaly na koncertní pódia (začaly plnit i poslechovou funkci, z toho plyne také zvýšení profesionálních nároků na hudbu)

- swingová hudba se objevila i v řadě filmů

- jazz obohatil naši hudbu o zcela nové prvky a inspiroval řadu výtvarníků, básníků, divadelníků či filmařů