Nonart
Artificiální hudba (AH):
- z lat. „ars“ = umění
- složitější, prokomponovaná, má své umělecké a estetické hodnoty, klade si nadčasové cíle (upřednostňuje umělecké funkce na úkor jiných př. relaxačních, tanečních, dekorativní….)
- zamyslíme-li se však nad tím, jaké fce plnila např. hudba taneční v době gotické, k čemu sloužily kasace, divertimenta či serenády v dobách Mozartových (př. Malá noční hudba) nebo za jakým účelem byla napsána Vodní hudba či Hudba ke královskému ohňostroji = v době svého vzniku užívány př. jako doprovod hostin, oslav apod.
- klade na posluchače vyšší nároky, vyžaduje hlubší soustředěnost a jistou posluchačskou zkušenost
- je spojená s institualizací (školy, koncertní síně…)
- hovorově označována jako hudba „vážná“, umělecká
Nonartificiální hudba (NAH):
- termín vytvořen záporem z pojmu AH
- jde o hudbu „jinou než artificiální“ – estetická a etická hodnota není vyloučena, primární jsou však zpravidla jiné fce (zábavní, komunikativní, relaxační, taneční…)
- nelze NAH chápat a překládat jako „neuměleckou hudbu“
- historicky starší je „nonartificialita“ – spjatost hudby s magií a kultem
- celá sféra bývá členěna do 3 okruhů:
a) moderní populární hudba
b) aktualizovaný hudební folklór
c) společenský zpěv
- je hudba, která si neklade vyšší, umělecké ambice
- zpravidla je oslabena originalita
- důležitou úlohu hraje interpret (autor hudby i textu v jedné osobě)
- hudba mívá často zbožní charakter (podřizuje se zákonům nabícky x poptávky)
- určitý žánr se stává jakýmsi názorem urč. sociální skupiny či generace (odráží její životní názor)
Vývoj moderní populární hudby – přehled:
1) konec 19. století až konec první světové války – doba „předjazzová“ a počátky jazzu (spirituály, raná blues, minstrelská představní, jazzové tance, hudba v New Orleans, marching jazz a klasický jazz)
2) 20. léta – jazzový věk (chicagský styl, boogie woogie, symfonický jazz)
3) 30. léta – swing
4) 40. léta – éra zpěváckých hvězd, bop, rhytm and blues, country and western
5) 50. léta – rokenrol
6) 60. léta – britský rock, folkové hnutí, další směry
7) 70. a 80. léta – rockové odnože, disco, rap a hiphop, world music a další směry
8) 90. léta a přelom 20. a 21. století – taneční elektronická hudba a další styly a žánry (grunge, revival muzikálové tvorby apod.)
KOŘENY JAZZU
- 1492 objevena Amerika a o něco později nastala i její kolonizace (zejména v severní části Ameriky brzy začaly chybět pracovní síly (původní obyvatelé Indiáni špatně snášeli těžkou práci například v lomech – proto se bílí kolonizátoři rozhodli hledat „pracovníky“ jinde)
- z Afriky se dovážely do Nového světa v podpalubí černí obyvatelé – mnoho jich zahynulo již po cestě
- v Americe na poměrně dlouhou dobu bylo vzkříšeno otrokářství (zrušeno až v roce 1863 prezidentem Abrahamem Lincolnem)
- černoši si s sebou vedle vzpomínek na svoji zemi přiváželi také svoje zvyky a obřady a také svou hudbu, zpěv a tanec (zcela odlišná podoba oproti hudbě Evropské)
- africká lidová hudba: především výrazný rytmus, jehož základem je současné zaznívání několika rytmických pásem, která jsou vůči sobě posunutá = tzv. polyrytmus
- melodie černošských písní tvořilo často několik ostře rytmizovaných tónů, které se opakují = později označení pro melodicko-rytmické motivky riffy
- mnohé písně vystavěny na principu zvolání a odpovědi
- při zpěvu se mohlo šeptat, křičet, rvát, vrčet, chrčet, „mluvit“ – důležitá hlavně osobitost sdělení (toto později převzali i jazzoví hráči a interpreti, často také rytmizují své skladby tak, že se to nedá zapsat obvyklým způsobem = důležitá je osobitost sdělení)
- Afričané se museli novému životu v Americe přizpůsobit, začaly se rodit první písničky: UKOLÉBAVKY, PRACOVNÍ PÍSNĚ (worksongs), v neděli černoši navštěvovali křesťanské bohoslužby – vznikaly duchovní sborové černošské písně SPIRITUÁLY
ČERNOŠSKÉ BLUES
- patrně se vyvinulo z halekaček ještě z dob otroctví, písně veskrze světské, spíš pomalejší tempo
- zpěvák se snažil vyzpívat ze všech trablů, které mu přinášel život člověka sice svobodného, ale bez základních lidských práv
- zvláštní melodika, používali tónové řady, kdy 3. a 7. stupeň má durovou i mollovou podobu (tzv. blue tóny
- později se ustálilo bluesové schéma, tzv. bluesová dvanáctka (T, T, T, T7, S, S, T, T, D7, S7, T, T)
- podobné schéma se používá pro boogie woogie nebo rokenrol – slouží jako základ pro improvizaci
- improvizace tvoří základ pro jazzovou hudbu
MINSTRELSKÁ PŘEDSTAVENÍ
- písně inspirované černošským blues se brzy začínají zpívat na scénách kabaretů či varieté, kde je předváděli často i jako parodii bílí obyvatelé
- oblíbené banjo, ostré rytmické melodie a nepravidelné frázování – tzv. synkopy
RAGTIME
- styl hry na banjo brzy převzali hráči na piano – levá ruka drží naprosto pravidelný rytmus, pravá pak rytmus melodie co nejvíce rytmicky „drobí“
- hl. představitel: Scott Joplin
- původně skladby určené výhradně pro klavír, vyžadovalo hudební proškolení – skladatelé R. byli na své vzdělání patřičně hrdí
- později ragtimy přebírají také dechovky nebo salonní kapely (tzv. šramly)
PŘELOM 19. a 20. stol.
- černoši se dostávají do měst, seznamují se zde s dalšími hudebními nástroji (např. s dechovými – z vojenských kapel)
- město NEW ORLEANS – první centrum jazzové hudby, z kombinace ragtimů, dechovky a dalších zmíněných hudebních vlivů vzniká POCHODOVÝ JAZZ, brzy plní funkci taneční hudby
- složení kapely: trubka, klarinet a tombon, rytmika: bicí, tuba a banjo
- později místo tuby a banja kontrabas, kytara a piano a tak se zrodil KLASICKÝ JAZZ
KLASICKÝ JAZZ
- trubka hraje melodii, klarinet má figury ve vyšším rejstříku a trombon to vše svým hlubším hlasem doplňuje
- nejprve všichni tři hudebníci zahrají melodii písně (= téma) a pak se jeden po druhém střídají ve svých sólech (=chorusech), kde improvizačně obměňují melodii a nakonec se v posledním chorusu zase sejdou při společné improvizaci
- představitelé: Joe „Kong“ Oliver, Louis Armstrong
- v roce 1917 vstoupily USA do 1. světové války – z New Orleansu se stává válečné překladiště, hudebníci nacházejí uplatnění na parnících plujících po řece Mississippi – centrum jazzu se přesouvá do Chicaga
CHICAGO
- jazz začínají napodobovat také běloši – první nahrávka jazzu bílými hudebníky pořídila skupina The Original Dixie Land Jass Band (slovo dixieland se dodnes užívá jako označení pro jakoukoli bílou kapelu hrající klasický jazz)
- původní trojhlas (trubka, klarinet, trombon) se časem rozšířil o saxofon na čtyřhlas – hra ve čtyřčlennéskupině vyžadovala lepší souhru – proto se začala dělat hudební aranžmá (= zapisování melodie do not), později ještě zdvojování melodických nástrojů
NEW YORK
- vedle Chicaga také nabývá na významu město New York – zejména čtvrť Harlem, černoši se sem začínají stěhovat po roce 1917, kdy na Jihu ubývají v důsledku 1. světové války pracovní příležitosti
- velké město, velké zábavní podniky = mnoho pracovních příležitostí pro hudebníky, vyžádalo si větší orchestry
- jazz ovlivnil snad všechny druhy umění 20. století (poezii, divadlo, film, výtvarné umění), ale hlavně hudbu
- lidová hudba černých Američanů a jazz se promítají i do současné populární hudby a rocku, které výrazně ovlivňují svým rytmem, melodií a prakticky všemi prvky
- bez hudby amerických černochů by vypadala moderní populární hudba 20. stol. zcela odlišně!!!
30. a 40. léta aneb SWING a nejen on
- 1929 tzv. černý pátek (Newyorská burza), po něm následovala hospodářská krize, muzikanti přišli rázem o práci, na zábavu nebyly peníze ani nálada
- lidé začali poslouchat rozhlas, nových stanic přibývalo, v rozhlase nacházejí uplatnění nejvšestrannější jazzoví hudebníci (ale skladby, které zde hráli, neměly s jazzem moc společného)
- po večerech pro muzikanty velice atraktivní hraní v malých klubech, tzv. jam sessiones
- ve 30. letech 20.stol. se rodí nový hudební styl SWING
- BIG BANDY tvoří základ pro swingovou hudbu
- nejrůznější složení, obvyklé: 4 trubky, 4 trombony, 5 saxofonů a rytmika (bicí, basa, kytara a piano) + zpěváci a dirigent
- dechaři hráli v sekcích, což vyžadovalo dokonalou souhru, ladění a frázování
- 1933 došlo k oživení zábavního průmyslu a lidé se začali opět bavit
- 1938 se uskutečnil v New Yorku swingový karneval, na kterém tančilo 2500 tanečníků – swing se stává masovou záležitostí
- v čele nejslavnějších swingových kapel stáli: Duke Ellington, Count Basie, Benny Goodman
- zpěváci swingu: Billie Holiday, Bing Crosby, Frank Sinatra, Ella Fitzgerald
COUNTRY AND WESTERN
- zkráceně country, je souhrnný název pro hudbu amerického venkova a hudbu z něj vycházející
20. léta:
- první styl (gramofonové nahrávky z let 1922 -23) se nazýval HILLBILLY:
- hlavním nástrojem byly housle (dále kytara, banjo, mandolína, ukulele – za několik let převzala úlohu houslí kytara)
- ve druhé polovině 30.let rozdělení stylu hillbilly na 2. hlavní proudy:
a) MOUNTAIN MUZIC: zachovávající původní formu
b)HILLBILLY COUNTRY MUZIC: začaly se zde využívat elektricky zesílené nástroje
40. léta
BLUEGRASS
- styl, který vyšel z mountain muzic, elektricky nezesílené nástroje, hl. nástroj banjo, sestava 3 – 7 hudebníků zpívajících až čtyřhlasně (v moderním bluegrassu našly uplatnění i el. zesílené nástroje)
- mezi přední interprety country hudby patří Hank Williams J. (nar. 1949), dále Johny Cash
50. léta
ROCKABILLY
-silný inspirační zdroj je rhythm and blues, nachází zde uplatnění silný beat (rytmus) bicích nástrojů, dále baskytary a elektricky snímané kytary
- mezi přední interprety tohoto stylu patří např. Elvis Presley nebo Everly Brothers
- country hudba žije dál, i když jsou dnes její podoby velmi různé
- mezi naše představitele country patří například Rangers, nebo Country Beat Jiřího Brabce
ROCK AND ROLL
první polovina 50. let
- hudebníci z oblasti C a W a z oblasti swingu se začínají zajímat o hudební materiál určený výhradně pro černošské městské obyvatelstvo, tedy o rhythm and blues a ze směsice těchto prvků se zrodil nový hudební styl, který na dlouhá desetiletí ovlivnil moderní hudbu – totiž ROCK AND ROLL (= ROKENROL, počeštěný název)
-dnes se termínu rokenrol používá pouze pro označení tohoto směru v moderní hudbě 50.let, jinak o celém tomto hudebním stylu mluvíme jako o hudbě rockové(označení rock se zavádí od druhé poloviny 60. let, kdy na hudební scénu vstoupily anglické bigbeatové skupiny a kdy začaly vznikat další odnože rocku jako hard rock, art rock, jazzrock, folkrock…
- 1954: Bill Haley – skladba Rock around the Clock – o rok později ve filmu Džungle před tabulí – film způsobil doslova revoluci, mezi mladými velmi bouřlivé přijetí, Alan Freed použil v souvislosti s touto hudbou označení „rock and roll“ a nový styl měl svůj nový název
RHYTHM AND BLUES
- tento styl vycházel z černošské lidové hudby, zejména z blues
- hrál se již před 2. Světovou válkou, zpěváky zde doprovázely menší rytmické skupiny, které ještě zjednodušily a zvýraznily užití riffů, bicí výrazně akcentovaly sudé doby v taktu, kráčející bas hrál figury, které byly předtím typické pro klavírní styl boogie woogie
- pro rokenrol je typická značná hlasitost (elektricky zesílené katary, později i baskytara), vše podmalovávaly bicí, saxofon, kytarová sóla ani texty písní nebyla příliš dlouhá ani komplikovaná, zpěvák ústřední postavou
- rokenrol se stal generačním protestem, mladí usilovali o to se zviditelnit a odlišit se od swingové „tatínkovské“ generace
představitelé: Chuck Berry, Little Richard (černí hudebníci), dále bratři Don a Phil Everlyovy (vystupující jako Everly Brothers), Paul Anka, Buddy Holly, nejslavnější však Elvis Aaron Presley
- rok 1959 považován za konec zlaté éry rokenrolu (B. Holly zahynul při leteckém neštěstí, E. Presley na vojně, Ch. Berry ve vězení… - rokenrolová hudba se však neustále vrací
- v Čechách byl natočen film Šakalí léta, děj je zasazen do Prahy do 50. let, Ivan Hlas složil k filmu rokenrolové písně (např. Rokenrol pro Beethovena)
- rozmach gramofonového průmyslu – rozšíření rokenrolu za hranice USA (kde vznikl)
- rokenrol jako nový anglicky zpívaný hudební styl našel své první zahraniční obdivovatele zejména ve Velké Británii (film Džungle před tabulí zapůsobila na mladé Angličany podobně jako na jejich americké vrstevníky)
ANGLIE 60. LET
- na konci 50. let se mladí britští muzikanti stávali více či méně zdařilými kopiemi zaoceánských skupin, asi nejlepší z nich byli londýnští The Shadows se zpěvákem Cliffem Richardem (Ti byli zase později napodobováni mnohými českými beatovými skupinami)
LIVERPOOL
- anglické přístavní město, celková atmosféra města nahrávala vzniku rockových skupin, kterých zde v jedné době hrálo na čtyři stovky, rokenrol se stal doslova masovou záležitostí (vedlejším produktem bylo např. i snížení kriminality mladistvých)
- Liverpoolem protéká řeka Mersey – proto se někdy požívá k označení těchto kapel z počátku 60.let termín Mersey sound
- skupiny hrály nejčastěji ve složení: sólová, doprovodná a basová kytara a bicí, důraz kladen na skupinové hraní, trojhlasy zpívali muzikanti sami
- liverpoolský rockový život se odehrával především v hudebních klubech, v jednom z nich (nazýváme Jeskyně) začínala i nejslavnější kapela všech dob – THE BEATLES
THE BEATLES (1960 – 1970), složení: John Lennon (doprovodná kytara, zpěv), Paul McCartney (basová kytara, zpěv), George Harrison (sólová kytara, zpěv),Ringo Starr (bicí a občasi zpěv)
- další skupiny britské rockové scény 60. Let: Bee Gees, Who, Animals
70. a 80. LÉTA
HARD ROCK
- na konci 60.let byly v oblibě britské bluesové skupiny, které daly základ nově vznikajícímu hard rocku
= hudba tvrdá, kladoucí důraz na rytmus, kytarová sóla a silný a hutný zvuk
- představitelé: Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath (Black Sabbath pro svou hudbu použila název heavy metal a stala se tak kultovní kapelou vyznavačů „těžkého kovu“), AC/DC (australská skupina 70. let), Aerosmith (americká hard rocková skupina, jejíž hity jsou znovu aktuální na konci 90.let)
ART ROCK , POMPÉZNÍ ROCK, POP ROCK
- typická hráčská virtuozita, jiný způsob prezentace hudby při jevištním vystoupení (barevné světelné efekty apod.), využívání moderní reprodukční a nahrávací techniky – především syntezátorů – hudba se stává „pompéznější“
- představitelé: Pink Floyd (založená roku 1968), Yes, Genesis (v níž zpíval známý Peter Gabriel, v roce 1975 jej nahradil „zpívající bubeník“ Phi Collins, poté skupinu opustil a dal se na sólovou dráhu, skupina však hraje dál), QUEEN – zpěvák a velmi výrazná osobnost Freddie Mercury (ve své hudbě spojili hardrockové prvky s „komerčními“ melodiemi –používá se označní pop rock)
DISCO HUDBA
- je to hudba, která se nejen poslouchala, ale také se na ni tančilo
- provozovala se na tzv. diskotékách (první vznikaly ve Francii), zde se tančilo při hudbě doprovázené různými světelnými efekty, diskžokej pouštěl SP desky (tzv. singly), pro producenty „zlatá doba“ – disco hudba komerční záležitostí
- představitelé: Donna Summer (černá zpěvačka, „královna disco soundu“), švédská čtveřice ABBA (hitové melodie typu Dancing Queen, Mama mia, Fernando apod.)
PUNK A NOVÁ VLNA
= hudba primitivní, drsná, agresivní, kvalita mnohdy přinejmenším sporná, (heslem punkerů je: „stačí umět tři akordy a můžeš jít hrát“), označní Punk z anglického „prevít, huberťák
SEX PISTOLS
- rok 1976 znamenal velmi rozporuplný mezník ve vývoji moderní, především rockové hudby – na scénu vstoupila anglická skupina Sex Pistols, která „bourala“ vše, co bylo doposud v moderní hudbě „vystavěno“
- šokující chování členů skupiny, skandální výstupy v médiích, pouze jedna LP a „jepičí život“ – přesto se z této skupiny stala legenda, kterou v budoucnu napodobovala řada dalších kapel hlásících se k punku
- baskytarista Sid Vicious během léčby z drogové závislosti zavraždil svoji přítelkyni a pak sám v roce 1979 spáchal sebevraždu
- v 80. letech se pak další punkovou legendou stala skupina Nirvana, jejíž hlavní představitel Kurt Cobain spáchal také pod vlivem drogy a extrémního nervového vypětí sebevraždu
- punk se stal odrazovým můstkem pro další styl – tzv. NOVOU VLNU
NOVÁ VLNA
- proniká na hudební scénu koncem 70. let
= dole šlape (např. rytmus bicích a doprovodná kytara – vše vychází z punku), nahoře pluje (odlehčený zpěv zpěváka podbarvený syntezátorem), objevují se prvky reggae
- nejtypičtější představitel je skupina Police se zpěvákem Stingem (ten dnes již na sólové dráze - spolupráci s Police přerušil), dále Falco (německý zpěvák, který se jako první německý umělec prosadil do americké hitparády)
REGGAE
- hudební styl, který vznikl na Jamajce odtud se prostřednictvím latinskoamerických přistěhovalců dostává do USA a odtud se šíří dál
= typický houpavý rytmus a exotická melodika, velká inspirace pro rockové muzikanty
– představitelé: Bob Marley
Syntezátor
- hudební nástroj, který nalézá uplatnění v hudbě čím dál větší a s příchodem nové vlny obliba ještě roste, snad první skupinou, která hrála ryze syntezátorovou hudbu byla německá Kraftwerk (vznikla na poč. 70. let), ovlivnila poté další skupiny např. Depeche Mode,hudba skupiny Kraftwerk se také stala „odrazovým můstkem“ pro vznik techno hudby v 90. Letech
NOVÝ ROMANTISMUS A NEOROCK
- NOVÝ ROMANTISMUS vznikl v Anglii na počátku 80. let
- spojil v sobě všechny možnosti syntezátorů s kytarovou hudbou 60. Let
- představitelé: David Bowie, skupiny Ultravox, Duran Duran, Depeche Mode
- NEOROCK
- vznikl v USA, podobně jako nový romantismus se nechal inspirovat kytarovým rockem 60. Let
- představitelem: R. E. M.
HEAVY METAL
- v 80. letech vzrůstala obliba H. M.
- kořeny v hudbě skupiny Black Sabbath - chmurná těžká hudba,trudomyslné texty a démonický zjev Ozzyho Osbourna se staly symbolem tohoto hudebního stylu (řada skupin víceméně napodobovala)
- představitelé heavy metalu starého typu: Iron Maiden, Metallica, Alice Cooper
- počátkem 80. let i do metalu začínají pronikat syntezátory (metal je vylehčenější, zpěvnější – tzv. zamerikanizovaný heavy metal) – díky syntezátorům však už heavy metal metalem vlastně není,např. skupiny: Europe, Van Halen, John Bon Johvi
RAP a HIP HOP
- vznik v USA v 80. letech, jedná se původně o hudbu černochů – kultura ulice (street)
HIP HOP
- součástí je RAP (= zjednodušeně omezení melodičnosti a mluvení do hudby)
-SCRATCHING (= škrábání desky - diskžokej rytmicky posunuje gramofonovou desku pod hrotem jehly)
- GRAFITTI (= nápisy a malby sprejem
- BREAKDANCE (= pohybově-taneční vyjádření hudby, kdy tanečník tancuje na téměř všech částech těla)
- představitelé: MC Hammer, Vannila Ice, Ice-T
- rapování proniká i do jiných hudebních stylu, př třeba do metalu – pak se jedná o rap metal apod.
HOUSE MUSIC
- v roce 1981 smíchali jistí diskžokejové různé nahrávky hudby 70. Let elektronickými bicími – tento experiment se stal otcem tzv. HOUSE MUSIC
- dá se říci, že H. M. je především hudba diskžokejů, kteří nahrávky míchají, zrychlují, podbarvují novými syntetickými zvuky
- „skladatelé“ pracují v nahrávacích studiích s počítači, nikoli s hudebními nástroji
- jedná se o taneční hudbu (hudba často vyžaduje vysoké tělesné nasazení díky rytmu – často se při tanci používá na zahnání únavy a k uvolnění droga extáze, která umožňuje tančit na parketu nekonečné hodiny, po vystřízlivění těžké deprese – tzv. acid muzic, nebo acid house)
OSTATNÍ HUDEBNÍ STYLY
WORLD MUSIC
- hudba různých kontinentů a etnik (africká hudba, hudba z karibské oblasti a Latinské Ameriky (př. před několika lety populární lambda, balkánská hudba, hudba indická…)
STADIONOVÝ ROCK
- představitelé: Gruce Springsteen, U2, Peter Gabriel
NEW AGE MUSIC
- podobná relaxační hudbě
FOLKOVÁ HUDBA
- představitelé: Bob Dylan, Simon a Garfunkel, Suzan Vega
POP, POPROCK
- představitelé: Michael Jackson, Madonna, Prince, Phill Collins, Elton John
JAZZ a jeho odnože
- př. Chick Corea
ROCKOVÁ AVANTGARDA
- Frank Zappa
STŘEDNÍ PROUD
- v 70. letech chápán jako protipól rocku
- představitelé: Frank Sinatra, George Gershwin