Jaroslav Ježek

Jaroslav Ježek byl český skladatel, dirigent, dramaturg a klavírista, který skvěle improvizoval. Skládal především taneční, divadelní a filmovou hudbu, z nichž některá nejznámější díla téměř zlidověla. Inspiroval se hlavně jazzem, ale jeho skladby jsou pro jeho tvorbu typické a nezaměnitelné.

 

Život

Narodil se 25. září 1906 v Praze na Žižkově v rodině chudého krejčího. Ježkovo dětství pak nepatří k těm nejšťastnějším: trpí šedým očním zákalem a po nezdařené operaci je na jedno oko docela slepý (na druhé vidí jen velmi slabě). K tomu všemu je po onemocnění spálou silně nedoslýchavý. A aby toho nebylo málo, tak trpí dědičným onemocněním ledvin. Kvůli těmto všem nemocem stráví proto dětství ve zdravotním slepeckém ústavu, kde se pomalu ale jistě začíná projevovat i jeho hudební talent.

 

V roce 1923 začal studovat pražskou konzervatoř, původně chtěl sice studovat kru na klavír, ale pro svou zrakovou vadu to nebylo dost dobře možné, ale jelikož byl již u talentových zkoušek velmi nadějný, bylo mu navrhnuto, aby studoval obor kompozice a skladba. Brzy se stává jedním z nejtalentovanějších studentů a i jako klavírista se chce stále zdokonalovat- dokonce se mu poštěstí a na rok jede do Paříže, kde se setkává s jazzovou hudbou.

 

V roce 1928 poznává Ježek dva osudové muže – divadelníky a komiky Voskovce a Wericha, v jejichž Osvobozeném divadle působí jako skladatel, dirigent a dramaturg přes deset let. Společně vytváří nesmrtelné trio, které tvoří základ tehdejší české moderní taneční a jazzové hudby.

 

V meziválečném období se na chvíli ocitl opět v Paříži, kde v různých kabaretech předváděl své umění, ale jakmile se vrátil domů (Osvobozené divadlo je uzavřeno)se spolu se svými přáteli rozhodl, že bude rozumnější emigrovat do Spojených státu, kde jejich protinacistická tvorba nebude tolik nebezpečná. V Americe Ježek vyučuje hudbu a mimo to řídí amatérský československý sbor.

 

Těsně před svou smrtí se stihl ještě Ježek oženit s milovanou Frances, ale brzy na to zemřel na chronické ledvinové onemocnění. Bylo to na Nový rok 1942 a bylo mu pouhých 36 let. Po válce byla jeho urna přivezena zpět do Prahy a dnes je uložena na Olšanských hřbitovech.

 

Dnes se po něm jmenuje konzervatoř se zaměřením na jazzovou a populární hudbu

 

Tvorba:

  • Bugatti-step
  • Život je jen náhoda
  • Tmavomodrý svět
  • David a Goliáš
  • Klobouk ve křoví
  • Nebe na zemi
  • Mary, babička Mary
  • Šaty dělaj člověka