Billie Holiday

Narodila se 7. dubna v roce 1915, zemřela 17. července 1959. Byla americká jazzová zpěvačka. Byla také známá pod pseudonymem Lady Day. Je označována jako jedna z největších jazzových zpěvaček všech dob.

Měla těžké dětství, mnoho z něho je nejasné, část byla zveřejněna v její autobiografii z roku 1956, Lady sings the blues (podle této knihy natočen film, u nás uváděný pod názvem Billie zpívá blues).
Její otec byl jedním ze 17 dětí černé otrokyně z Virginie a bílého irského majitele plantáže. Její matce bylo údajně teprve 13 let, když se Billie narodila, jejímu otci 16 let.
Vyrůstala v chudé baltimorské čtvrti ve státě Maryland. Její rodiče se vzali, když jí byly tři roky, ale brzy se rozvedli. Billie přiznala, že byla v 11 letech znásilněna. V roce 1925 byla poslána do katolického nápravného ústavu.

Na konci 20. let se společně se svou matkou přestěhovala do New Yorku. Začátkem 30. let pracovala jako prostitutka, přivydělávala si také zpíváním v různých harlemských nočních klubech (kromě spropitného nedostávala žádné peníze). V roce 1933 ji objevil hledač talentů John Hammond.

Její zpěv se dá poznat téměř okamžitě. V průběhu doby se ale měnil. Na prvních nahrávkách z poloviny 30. let je slyšet živý dívčí hlas plný energie. Její hlas postupně dozrával a už začátkem 40. let nebylo pochyb, že Billie je skutečný unikát. V té době vznikly písně Strange Fruit a I Cover the Waterfront. Její zpěv v té době dostával přívlastky jako sladký, vdušný, zkušený, smutný či důmyslný. Byla závislá na tvrdých drogách. Drogy ničily nejen její osobnost, ale především její hlasový rozsah. Poslední nahravací session bylo při nahrávání Lady in Satin v roce 1958. Billie přišla o velkou část svého rozsahu, ovšem smysl pro frázování neztratila, spíše naopak. Nahrávalo se se 40členným orchestrem, který vedl Ray Ellis. Ten v roce 1997 o tomto albu řekl: „Musím říct, že nejemotivnější moment byl, když si poslechla nahrávku písně „I’m Fool to Want You“. Rozplakala se… Když jsme skončili nahravání, šel jsem do režie, abych si všechno poslechl. Musím přiznat, že jsem nebyl s jejími výkony spokojený. Ale poslouchal jsem tehdy jen jako dirigent, ne srdcem. To se změnilo, až když jsem o několik týdnů později slyšel finální nahrávku. Byl jsem tehdy překvapený, jak skvělý výkon to byl.“

Studiové nahrávky:

  • Lady Day: The Complete Billie Holiday on Columbia (1933-1944)
  • The Complete Commodore Recordings (1939, 1944)
  • The Complete Decca Recordings (1944–1950)
  • The Complete Billie Holiday on Verve (1945-1959)

Další studiové nahrávky:

  • Lady in Satin (Columbia, 1958)
  • New Orleans: Original Motion Picture Soundtrack (1946) (Giants of Jazz, 1983)
  • The Sound of Jazz (Columbia, 1958)

Živé nahrávky:

  • At Monterey 1958
  • Billie Holiday in Europe 1954–1958
  • The Complete 1951 Storyville Club Sessions
  • Lady Day: The Storyville Concerts [Vol. 1 and 2] (1951, 1953, 1959)
  • A Midsummer Night's Jazz at Stratford ’57
  • Summer of ’49

                                                                    Martina Dalecká 1.B

 

 

 

BILLY HOLIDAY